Agrofotovoltaika, agrovoltaika nebo také agrivoltaika

(aktualizováno 2.1.2025)

Agrofotovoltaika (někdy také agrovoltaika nebo agrivoltaika) není úplnou novinkou. Nápad spojit výrobu elektrické energie pomocí solárních panelů a zemědělskou produkci vznikl již v 80. letech dvacátého století. Teprve v poslední době se však tento koncept dočkává výraznějšího rozšíření v praxi. Důvody jsou zřejmé. Vzhledem k rostoucím cenám elektrické energie z tradičních zdrojů spojeným s poklesem cen solárních panelů se fotovoltaika stává stále rentabilnějším zdrojem elektrické energie. Motivací pro využití solární energie nejsou jen finanční úspory.

Mnoho jednotlivců i firem vidí FVE jako perspektivní zdroj energie pro budoucnost, který pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a je ohleduplný k životnímu prostředí. Velké plochy plochy zemědělské půdy zabrané fotovoltaickými panely pak v tomto kontextu nepůsobí zrovna atraktivně. Agrofotovoltaika nabízí v tomto ohledu elegantní řešení.

Jak agrovoltaika pomáhá půdě i rostlinám

• Zabraňuje nadměrnému odparu, vysoušení půdy a erozi – Přirozený stín má pozitivní vliv. V letních měsících se pro zemědělskou půdu jedná o ochranu před devastací porostu.
• Poskytuje pěstovaným plodinám řízený stín a zabraňuje přehřívání rostlin – Systém uchycení panelů se může otáčet společně se sluncem a vytvářet tak řízený stín.
• Zvyšuje teplotu v zimě – Vhodně rozmístěné horizontální systémy tvoří stříšky nad ovocnými stromy. Mohou tvořit také řízenou bariéru a mohou vytvořit speciální mikroklima. Při působení jarních mrazíků se může teplota zvýšit o 1-1,5°C oproti otevřenému sadu.

Jak to funguje v praxi?

Fotovoltaické panely jsou umístěné vysoko nad zemědělskou plochou tak, aby nebránily pohybu zemědělské techniky. Na rozdíl od klasických fotovoltaických elektráren nestojí konstrukce na masivních betonových základech, které by znehodnocovaly zemědělskou půdu. Místo toho jsou nosné sloupy zapuštěny hluboko do země. Celková plocha solárních panelů je v případě agrofotovoltaických instalací zpravidla o mnoho menší, než u klasických fotovoltaik, protože výroba elektrické energie není v tomto případě primárním cílem, ale představuje pouze doplněk k zemědělské produkci. Typický poměr zastíněné pěstební plochy je 10-50%. Toto číslo se liší podle typu pěstované plodiny.

Vertikální agrofotovoltaika

Alternativou k již zmíněné horizontální instalaci na vyvýšené konstrukci je vertikální umístění fotovoltaických panelů. V takovém případě je potřeba nechat kolem fotovoltaiky ochranný prostor, který neslouží přímo k zemědělské produkci. Je možné jej využít například jako pás květnaté louky, který se zároveň stává domovem hmyzu a drobných živočichů a který zároveň zabraňuje erozi. Vertikální fotovoltaika se nejčastěji využívá také jako oplocení pozemku.

Využití při živočišné výrobě

Původní myšlenka agrofotovoltaiky zahrnovala pěstování zemědělským plodin. V současnosti jsou plochy mezi solárními panely často využívány také pro pastvu hospodářských zvířat.

Fotovoltaika na orné půdě a současná legislativa v Česku

Legislativní situace v Česku bohužel instalaci agrofotovoltaických systémů zatím nebyla příliš nakloněná. Podle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu nebylo možné užívat půdu k nezemědělským účelům, tedy ani k výrobě elektřiny. Dosud tedy agrofotovoltaika podléhala stejnému schvalovacímu procesu jako jakákoli jiná FVE instalace. To se změnilo 3.5.2024, kdy novelu výše zmíněného zákona schválila poslanecká sněmovna. Nyní je fotovoltaika na orné půdě za jasných podmínek možná.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pomůže zachovat nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky této úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.

Nová vyhláška o agrovoltaické výrobě elektřiny 425/2024 Sb. s účinností od 1.1.2025 dále stanovuje:

• druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny
• podmínky týkající se provedení agrovoltaické výrobny elektřiny
• podmínky týkající se zařízení, která jsou nezbytnou součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny (dále jen „nezbytné zařízení“), a
• podmínky následné rekultivace po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny.

Elektřina vyráběná na zemědělské půdě

Novela zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na zemědělské půdě. Konkrétně na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Díky tomu vzniknou vůbec poprvé právní podmínky pro souběžné využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny při dodržení zákonem stanovených podmínek na více než 70 000 hektarech.

Zákon především definuje, co agrovoltaická výrobna elektřiny je. Tedy především skutečnost, že technické řešení fotovoltaické elektrárny současně umožňuje zemědělskou produkci. Zároveň výroba elektřiny představuje doplňkovou činnost zemědělské produkce a vyrobená energie se využívá primárně ke snížení nákladů na energie. Instalované panely mohou zároveň pozitivně ovlivnit podmínky pěstování plodin, například díky zastínění rostlin před nadměrným slunečním zářením. Po schválení zákona bude také možné začít vypisovat dotační tituly určené právě na agrovoltaiku.

Stromořadí či mokřady budou součástí zemědělské půdy

Krajinné prvky, například remízky, skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy. Není tak nutné měnit druh pozemku ve smyslu stavebního zákona ani odnímat plochu z fondu zemědělské půdy. Krajinné prvky jsou důležité, protože zadržují vodu a pomáhají při suchu i při povodních. Navíc nabízejí útočiště zvířatům a různým rostlinným druhům.

O autorovi – Zbyněk Ryzner

Zbyněk Ryzner je nezávislý autorizovaný projektant ČKAIT č. 0701718 v oboru technologická zařízení staveb se specializací na projektování fotovoltaických elektráren (FVE) a projektovou dokumentaci FVE.

Každý projekt FVE navrhuji včetně vyvedení výkonu do distribuční sítě. Součástí návrhu jsou trafostanice, kabelová vedení VN a řešení bateriových úložišť (BESS) a SVR služeb, včetně návaznosti na distribuční síť i ochranu před bleskem.

Každý návrh vychází z reálných podmínek připojení a požadavků distributorů.

Nezávazně poptat projekt FVE

Pošlete nezávaznou poptávku a udělejte první krok ke zpracování projektu