Full Backup

Full Backup (někdy také plný záložní provoz) je způsob zapojení fotovoltaické elektrárny, kdy při výpadku distribuční sítě zálohujeme celou elektroinstalace objektu. Po odpojení od distribuční soustavy přebírá napájení střídač společně s bateriovým úložištěm (BESS) a napájí všechny elektrické okruhy domu nebo budovy.

Na rozdíl od částečného zálohování (Partial Backup) není nutné pracně vybírat pouze několik důležitých okruhů. V provozu mohou zůstat všechny spotřebiče – od osvětlení přes zásuvkové okruhy až po tepelné čerpadlo nebo technologie budovy. Skutečnost, že jsou všechny okruhy připojeny, však neznamená, že lze současně provozovat libovolný výkon spotřebičů.

Výhody Full Backup

  • Celý objekt zůstává funkční i při výpadku elektrické energie.
  • Není potřeba rozdělovat elektroinstalaci na zálohované a nezálohované okruhy, což je méně pracné.
  • Uživatel nemusí při výpadku přemýšlet, které zásuvky nebo spotřebiče jsou funkční.
  • Vhodné pro rodinné domy, firmy i objekty, kde požadujeme vysokou kontinuitu provozu.
  • Umožňuje zálohování technologií, které nelze jednoduše přepojit na samostatný zálohovaný rozvaděč.

Nevýhody Full Backup

  • Pokud dojde k výpadku sítě, nedozvíte se to. Nic vám nenapoví, že máte hlídat spotřebu.
  • Vyšší pořizovací cena střídače, bateriového systému i případné přepínací technologie.
  • Vyšší nároky na návrh elektroinstalace.
  • Vyšší požadavky na dimenzování baterie a výkon střídače s ohledem na maximální zátěž.
  • Při nesprávném používání může dojít k přetížení ostrovního provozu, pokud součet příkonů spotřebičů překročí maximální výkon střídače.
  • Vyšší riziko přetížení střídače při nesprávném návrhu systému. To je typické zejména u mikrozdrojů na rodinných domech, kde může souběžný provoz více výkonných spotřebičů překročit výkon střídače v ostrovním režimu.

Riziko přetížení a poruch při Full Backup

V ostrovním provozu se elektrická síť chová odlišně než při napájení z distribuční soustavy. Zatímco distribuční síť disponuje velmi vysokým zkratovým výkonem, hybridní střídač je schopen dodat pouze omezený nadproud. Touto schopností disponuje po velmi krátkou dobu.

Běžné jističe navrhujeme především k ochraně vodičů a elektroinstalace. Například jistič typu B může při proudu 1,45násobku jmenovité hodnoty vypnout až do jedné hodiny. To znamená 45% přetížení po dobu 1h. Taková doba je z pohledu polovodičových součástek výkonového střídače nepřijatelně dlouhá.

Proto nelze při návrhu systému Full Backup spoléhat pouze na jištění. Projekt musí zohlednit také:

  • maximální trvalý i krátkodobý výkon střídače,
  • omezený zkratový proud v ostrovním režimu,
  • rozběhové proudy motorů a transformátorů,
  • koordinaci jednotlivých ochran,
  • selektivitu jištění,
  • schopnost střídače bezpečně zvládat poruchové stavy.

Správný návrh systému Full Backup proto není pouze otázkou výkonu baterie a už vůbec ne nejlevnějšího řešení, ale především bezpečné spolupráce výkonové elektroniky, ochran a celé elektroinstalace.

Kdy je Full Backup vhodný

Full Backup je vhodný zejména tam, kde požadujeme zachovat provoz celé budovy i během výpadku distribuční sítě, například:

  • rodinné domy s tepelným čerpadlem,
  • administrativní budovy,
  • provozovny a firmy,
  • objekty s chytrou domácností,
  • objekty s technologiemi citlivými na výpadek napájení.

Kdy zvolit raději Partial Backup (Částečný backup)

Částečné zálohování bývá vhodnější zejména tehdy, pokud:

  • požadujeme zachovat provoz několika důležitých okruhů (osvětlení, lednice, internet, televize, PC, kotel),
  • je výkon střídače omezený,
  • požadujeme nižší pořizovací cena,
  • během výpadku se nepředpokládá provoz energeticky náročných spotřebičů.

Full Backup neznamená neomezený výkon

Jednou z nejčastějších mylných představ je, že Full Backup umožňuje používat všechny spotřebiče stejně jako při běžném provozu z distribuční sítě.

Maximální výkon omezuje výkon ostrovního střídače. Pokud například střídač dokáže dodat 10 kW, nelze současně provozovat spotřebiče s celkovým příkonem 18 kW. Překročení této hodnoty může vést k aktivaci ochrany střídače, jeho odstavení nebo v krajním případě i k jeho poškození.

Proto již při návrhu fotovoltaické elektrárny analyzujeme předpokládané zatížení během ostrovního provozu. Musíme také posoudit, které spotřebiče lze provozovat současně.

Souvislost s vypínací charakteristikou jističů

Při návrhu systému Full Backup nestačí sledovat pouze jmenovitý proud jističů. Důležité je také porozumět jejich časově-proudové vypínací charakteristice. Charakteristika jističe pro typ B16 A může přenášet:

  • 1,13× jmenovitý proud (18,1 A) minimálně jednu hodinu, aniž by vypnul,
  • až 1,45× jmenovitý proud (23,2 A) může protékat až jednu hodinu, než jistič zaručeně vypne.

To znamená, že elektroinstalace může být po určitou dobu zatížena výrazně více, než odpovídá jmenovité hodnotě jističe. To však představuje zásadní rozdíl oproti výkonové elektronice fotovoltaických střídačů.

Citlivost výkonové elektroniky

Moderní fotovoltaické střídače obsahují polovodičové výkonové prvky (IGBT, MOSFET nebo SiC tranzistory), které jsou výrazně citlivější na přetížení než klasické jističe. Zatímco jistič může při mírném přetížení vypnout až po desítkách minut, výkonová elektronika pracuje velmi blízko svých konstrukčních limitů.

Kvalitní střídače obsahují řadu ochranných funkcí proti přetížení, přehřátí nebo zkratu. Přesto nelze spoléhat, že ochrany budou dlouhodobě zvládat reagovat a snášet proudy, které ještě nevedou k vypnutí jističe. U opakovaného nebo výrazného přetěžování může docházet ke zkracování životnosti výkonových součástek nebo k jejich poruše.

Právě proto při návrhu systému Full Backup posuzujeme nejen velikost jističů, ale také maximální trvalý i krátkodobý výkon střídače, rozběhové proudy spotřebičů a jejich pravděpodobný souběh.

Doporučení při návrhu

Správně navržený systém Full Backup by měl vždy vycházet z analýzy skutečného provozu objektu. Je vhodné zohlednit:

  • maximální souběh spotřebičů,
  • rozběhové proudy motorů, tepelných čerpadel, vodáren a kompresorů,
  • výkon střídače v ostrovním režimu,
  • kapacitu bateriového úložiště,
  • vypínací charakteristiky použitých jističů.

Pouze správně dimenzovaný systém zajistí bezpečný a spolehlivý provoz při výpadku distribuční sítě.

Doporučení na závěr

Pro běžný rodinný dům s požadavkem na Full Backup, kde nejsou provozována tepelná čerpadla, vodárny, výkonné motory ani jiné spotřebiče s vysokými rozběhovými proudy a kde je zatížení rovnoměrně rozděleno mezi jednotlivé fáze, bývá střídač o výkonu přibližně 10 až 15 kW zpravidla dostačující. Z důvodu lepší ochrany výkonové elektroniky doporučujeme zvážit jištění střídače jističem o jeden stupeň nižším, než je jeho maximální proudová zatížitelnost, pokud je to v souladu s požadavky výrobce a projektovým návrhem.

V instalacích s tepelnými čerpadly, vodárnami, kompresory, elektromotory nebo jinými spotřebiči s vysokým rozběhovým proudem při návrhu věnujeme zvýšenou pozornost. V těchto případech bývá často vhodné použít výkonnější střídač, případně zvolit jinou koncepci zálohování (například Partial Backup nebo řízení priorit spotřebičů). Každý projekt posuzujeme individuálně s ohledem na skutečnost zatížení, souběh spotřebičů a parametry konkrétního střídače.

Související hesla: Partial Backup, Ostrovní provoz, BESS, Hybridní střídač, Přetížení střídače, Elektroinstalace, Revize FVE

Nejčastější dotazy na Full Backup

Funguje fotovoltaika při výpadku proudu?

Běžná fotovoltaická elektrárna bez záložního režimu při výpadku distribuční sítě automaticky přestane vyrábět elektřinu. Důvodem je ochrana pracovníků distribuční soustavy a splnění požadavků technických norem. Pokud chcete, aby dům zůstal během výpadku napájen, musí být fotovoltaická elektrárna vybavena funkcí Backup nebo Full Backup, vhodným hybridním střídačem a zpravidla také bateriovým úložištěm.

Jaký je rozdíl mezi Full Backup a Partial Backup?

Full Backup zálohuje celou elektroinstalaci objektu, zatímco Partial Backup napájí pouze předem vybrané okruhy, například osvětlení, lednici, internet nebo tepelné čerpadlo. Full Backup nabízí vyšší komfort, protože není nutné přemýšlet, které zásuvky nebo spotřebiče budou při výpadku fungovat. Na druhou stranu bývá technicky náročnější a finančně dražší.

Jak dlouho vydrží Full Backup napájet dům?

Doba zálohování závisí především na kapacitě baterie, okamžité spotřebě objektu a výrobě fotovoltaické elektrárny. Při nízké spotřebě může systém fungovat i několik desítek hodin, za slunečného počasí dokonce několik dní. Naopak při provozu energeticky náročných spotřebičů se baterie vybije výrazně rychleji.

Je pro Full Backup nutná baterie?

Ve většině případů ano. Samotné fotovoltaické panely nedokážou zajistit stabilní napájení při změnách intenzity slunečního záření ani pokrýt krátkodobé špičky odběru. Bateriové úložiště proto slouží jako zásobník energie a zajišťuje stabilní provoz během výpadku distribuční sítě.

Je nutné upravit elektroinstalaci pro Full Backup?

Ano. Full Backup obvykle vyžaduje správný návrh hlavního rozvaděče, způsobu přepínání mezi distribuční sítí a ostrovním provozem, nastavení ochran a dimenzování jednotlivých obvodů. Každý systém by měl být navržen individuálně podle výkonu střídače, baterie a charakteru připojených spotřebičů.

Kolik stojí Full Backup oproti Partial Backup?

Přesná cena závisí na použité technologii, výkonu střídače, velikosti baterie i rozsahu elektroinstalačních úprav. Full Backup bývá zpravidla dražší než Partial Backup, protože vyžaduje výkonnější komponenty, větší bateriové úložiště. Zapojení do elektroinstalace bývá však u Full Backup jednodušší.

Lze Full Backup doplnit dodatečně?

Ve většině případů ano, pokud použitý hybridní střídač tuto funkci podporuje nebo ji umožňuje rozšířit o potřebné příslušenství. Dodatečné doplnění však může vyžadovat úpravu rozvaděče, instalaci přepínací technologie nebo v některých případech i výměnu střídače. Proto je vhodné možnost budoucího rozšíření zohlednit již při návrhu fotovoltaické elektrárny.

« Zpět do slovníku
Přejít nahoru