Agrofotovoltaika, agrovoltaika nebo také agrivoltaika
(aktualizováno 7.5.2024)
Agrofotovoltaika (někdy také agrovoltaika nebo agrivoltaika) není úplnou novinkou. Nápad spojit výrobu elektrické energie pomocí solárních panelů a zemědělskou produkci vznikl již v 80. letech dvacátého století. Teprve v poslední době se však tento koncept dočkává výraznějšího rozšíření v praxi. Důvody jsou zřejmé. Vzhledem k rostoucím cenám elektrické energie z tradičních zdrojů spojeným s poklesem cen solárních panelů se fotovoltaika stává stále rentabilnějším zdrojem elektrické energie. Motivací pro využití solární energie nemusí být jen finanční úspory.
Mnoho jednotlivců i firem vidí FVE jako perspektivní zdroj energie pro budoucnost, který pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a je ohleduplný k životnímu prostředí. Velké plochy plochy zemědělské půdy zabrané fotovoltaickými panely pak v tomto kontextu nepůsobí zrovna atraktivně. Agrofotovoltaika nabízí v tomto ohledu elegantní řešení.
Jak agrovoltaika pomáhá půdě i rostlinám
- Zabraňuje nadměrnému odparu, vysoušení půdy a erozi – Přirozený stín má pozitivní vliv. V letních měsících se pro zemědělskou půdu jedná o ochranu před devastací porostu.
- Poskytuje pěstovaným plodinám řízený stín a zabraňuje přehřívání rostlin – Systém uchycení panelů se může otáčet společně se sluncem a vytvářet tak řízený stín.
- Zvyšuje teplotu v zimě – Vhodně rozmístěné horizontální systémy tvoří stříšky nad ovocnými stromy. Mohou tvořit také řízenou bariéru a mohou vytvořit speciální mikroklima. Při působení jarních mrazíků se může teplota zvýšit o 1-1,5°C oproti otevřenému sadu.
Jak to funguje v praxi?
Fotovoltaické panely jsou umístěné vysoko nad zemědělskou plochou tak, aby nebránily pohybu zemědělské techniky. Na rozdíl od klasických fotovoltaických elektráren nestojí konstrukce na masivních betonových základech, které by znehodnocovaly zemědělskou půdu. Místo toho jsou nosné sloupy zapuštěny hluboko do země. Celková plocha solárních panelů je v případě agrofotovoltaických instalací zpravidla o mnoho menší, než u klasických fotovoltaik, protože výroba elektrické energie není v tomto případě primárním cílem, ale představuje pouze doplněk k zemědělské produkci. Typický poměr zastíněné pěstební plochy je 10-50%. Toto číslo se liší podle typu pěstované plodiny.
Vertikální agrofotovoltaika
Alternativou k již zmíněné horizontální instalaci na vyvýšené konstrukci je vertikální umístění fotovoltaických panelů. V takovém případě je potřeba nechat kolem fotovoltaiky ochranný prostor, který neslouží přímo k zemědělské produkci. Je možné jej využít například jako pás květnaté louky, který se zároveň stává domovem hmyzu a drobných živočichů a který zároveň zabraňuje erozi. Vertikální fotovoltaika se nejčastěji využívá také jako oplocení pozemku.
Využití při živočišné výrobě
Původní myšlenka agrofotovoltaiky zahrnovala pěstování zemědělským plodin. V současnosti jsou plochy mezi solárními panely často využívány také pro pastvu hospodářských zvířat.
Současná legislativa v Česku
Legislativní situace v Česku bohužel instalaci agrofotovoltaických systémů zatím nebyla příliš nakloněná. Podle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu nebylo možné užívat půdu k nezemědělským účelům, tedy ani k výrobě elektřiny. Dosud tedy agrofotovoltaika podléhala stejnému schvalovacímu procesu jako jakákoli jiná FVE instalace. To se změnilo 3.5.2024, kdy novelu výše zmíněného zákona schválila poslanecká sněmovna.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pomůže zachovat nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky této úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.
Elektřina vyráběná na zemědělské půdě
Novela zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na zemědělské půdě. Konkrétně na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Díky tomu vzniknou vůbec poprvé právní podmínky pro souběžné využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny při dodržení zákonem stanovených podmínek na více než 70 000 hektarech.
Zákon především definuje, co agrovoltaická výrobna elektřiny je. Tedy především skutečnost, že technické řešení fotovoltaické elektrárny současně umožňuje zemědělskou produkci. Zároveň výroba elektřiny představuje doplňkovou činnost zemědělské produkce a vyrobená energie se využívá primárně ke snížení nákladů na energie. Instalované panely mohou zároveň pozitivně ovlivnit podmínky pěstování plodin, například díky zastínění rostlin před nadměrným slunečním zářením. Po schválení zákona bude také možné začít vypisovat dotační tituly určené právě na agrovoltaiku.
Stromořadí či mokřady budou součástí zemědělské půdy
Krajinné prvky, například remízky, skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy. Nebude tak nutné měnit druh pozemku ve smyslu stavebního zákona ani odnímat plochu z fondu zemědělské půdy. Krajinné prvky jsou důležité, protože zadržují vodu a pomáhají při suchu i při povodních. Navíc nabízejí útočiště zvířatům a různým rostlinným druhům.